Monday 2 June 2014

Co se děje tenhle semestr

O zkouškovém je to tady naprosto jiné. Studenti, především ti humanitní, žijí v knihovnách. V matice je to lepší, dá se pracovat i v pokoji. Přípravu na zkoušky jsem vzal poctivě. Začal jsem s ní už o prázdninách. A snad se to trochu i projevilo.

Dosud jsem zkouškové trávil opakováním, čtením Mandelova životopisu a zlepšováním slohovek pro dvě nadace. Všechno tohle mám již za sebou a navíc mi skončily přednášky. Byla tu hodně napjatá atmosféra. Jak začaly zkoušky, zlepšilo se to. Někteří už to mají za sebou a tak se už dá narazit na slavící hloučky.

Musím si zalibovat v naší kolejní unii. Je to volená skupina studentů, která pořádá všemožné akce. Tenhle semestr toho udělali nejvíc, abychom se cítili i o zkouškách dobře. Na nádvoří před knihovnou bývají každé odpoledne koblihy, banány, káva a čaj. Obtýden se ve společenské místnosti rozdává ovoce.

Taky hudební společnost se činí. Dělají recitály a noční i denní koncerty v kapli (která je velká jako střední kostel).

Nedělní brunch
Myslím jsem ještě nezmínil, jak se zdejší křesťanství liší od toho našeho. Mám z něj dojem, že je mnohem blíž lidem. Činnost kostelů se neomezuje na mše. Bývají v nich náboženské nebo biblické přednášky pro veřejnost. Často se v nich třeba konají ceilidh, což je taková irská tancovačka s předtančením. Většina angličanů nikdy nechodila do tanečních, což nijak nesnižuje jejich zálibu v tanci. Právě formou ceilidh bude probíhat narozeninová oslava jedné kamarádky v jejím kostele. Nedovedu se něco podobného představit v českém kostele.
Taky role kaplanů je odlišná. Zašel jsem si asi před týdnem na odpolední pokec s kaplanem. Bylo to velmi neformální a příjemné.

Říká se, že v Cambridge není noční život, kromě doby po zkouškách, kdy žije víc než jakékoli jiné město v Anglii.
Jde především o May Week, týden, kdy téměř každá z třiceti kolejí pořádá velmi honosný bál. Na dvou takových bálech budu pracovat.
Pak tu bude mnoho zahradních slavností. Většinou je pořádají společnosti studentů nebo koleje.

Docela se na to uvolněné období po zkouškách těším.

Rozhodl jsem se, že budu sdílet své zkušenosti s budoucími studenty.
Kontaktoval jsem proto české a slovenské studenty, co se hlásí k nám s nabídkou rady a pomoci.
Z výletu do botanické zahrady
Někdy ze začátku semestru tady byl Den otevřených dveří pro budoucí uchazeče o matiku a fyziku. Zúčastnil jsem se toho. Dostal jsem na starosti skupinku deseti studentů. Bavilo mě vodit je po koleji a vysvětlovat jim, co je čeká.

Každoročně se koná dobročinná aukce na naší koleji. Dražily se letos velmi zajímavé položky. například Becherovka věnovaná vedoucím (Master) koleje, porterský klobouk, slavnostní kolejní nádobí nebo prohlídka po střechách koleje pro čtyři lidi. Poslední položka bylo tradičně překvapení od Mastera, které se stalo o vícce než o řád nejdražší bonboniérou, co jsem kdy viděl.

Prohlídka po střechách je jedna z nejunikátnějších položek. Normálně není možné se nahoru dostat, protože to může staré střechy poškodit. Hrozí za to vyhazení ze školy. Takže jen pár lidí se tam dostane. Prohlídku po střechách vyhrál kamarád, který mě pozval, ať se k němu na prohlídce připojím. Bude to perla celého semestru.

Ve snaze vyhnout se opakování, začal jsem si číst o moderní algebře, pravděpodobnosti a speciální teorii relativity.

O prázdninách bych chtěl dělat něco užitečného, pokud máte typ na dobrovolničení dejte vědět. Taky budu dělat nějakou pěknou matiku a Matlab.

Až budu znát výsledek tohoto kola výběru stipendistů dříve zmíněných nadací, zveřejním tu slohovky, co jsem pro ně psal. Jedna je o Mandelově citátu o strachu a druhá o mých budoucích plánech.