Anglikánská mše

Minulý týden mě kolejní rodiče pozvali, ať se k nim připojím na mši. Byl jsem však zavalen prací a musel jsem odmítnout. Teď je to lepší, tak jsem se rozhodl prozkoumat tento důležitý aspekt britské kultury. Ne, že by se to nějak přímo projevovalo, ale je tady mnohem větší podíl věřících než u nás.

V neděli u nás v koleji bývá brunch místo snídaně, a tak se křesťani scházejí před mší na pokoji na snídani. Okolo čtvrt na dvanáct jsme se vydali do kostela ve skupince asi osmi studentů.

U vstupu do kostela stáli dva dobrovolníci a rozdávali program mše. Myslel jsem, že je to kvůli mezinárodním prvákům, kteří mohou být zvyklí na odlišnou mši. Ale prý je to tak pokaždé. Zadní strana obsahu upozorňovala na velmi blízké křesťanské akce. Bylo jich skutečně mnoho.

Jejich stručné shrnutí předcházelo mši. Byli jsme vyzvání, ať se seznámíme s lidmi okolo nás.

Pak se zpívali křesťanské písně doprovázené bubny, přícnou flétnou, španělskou a elektrickou kytarou. Jmenovitě “All creatures of our God and King” a “Look And See (To Him be the Glory)”.

Následovala stručná promluva jedné angličanky, která vysvětlila, jak se z “kostelní věřící” stala skutečnou křeťankou. Tahle myšlenka se objevila ještě jednou, když kněz prohlásil, že nejhůře si cestu ke Kristu hledají věřící, kteří nepochybují o své pravdě.

Modlitba podobná Otčenáši a “I Will Glory In My Redeemer”.

Čtení z evangelia podle Jana 9:35-41. Je to pasáž o uzdraveném slepém, který je vykázán, protože je nepohodlný důkaz Kristovi schopnosti konat zázraky. Setká se s Ježíšem a bez váhání přijme víru v něj. Možný výklad je, že se Ježíš nespokojil s léčením těla, ale chtěl pomoci přivést jeho duši do království nebeského. Pak Ježíš říká, že slepí uvidí a vidoucí oslepnou. Farizejové se ptají, zda jsou oni slepí a Ježíš odpovídá, že kdyby byli slepí nebyli by hříšníci, tím, že vidí, nesou odpovědnost, za své konání.

Po promluvě přišel čas na svaté přijímání. Tělo je symbolizováno skutečným krajícem toustového chleba, z nějž se uždibuje, a krev červeným vínem. K dispozici byla i glueten-free a nealkoholická varianta Kristova těla a krve.

Během toho se tiše zpívalo “Now Why This Fear” a pak “I stand amazed in the presence”.

Zavěrečná modlitba.

Zůstal jsem s přáteli na oběd, který navazoval na mši. Smyslem společného oběda byla diskuze o modlení. Poznal jsem pár lidí, po jídle byla krátké povídání o tom, jak se modlit, následována otázkami, diskuzí u stolu.

Byl to fajn zážitek, překvapili mě některé drobné odlišnosti v obřadu. Jiné nebo pozměněné modlitby, menší množství rituálů a samozřejmě přijímání podobojí. A všude kolem byli dobrovolníci, kteří podávali víno a chléb, chystali oběd a upravili během pár minut kostel v jídelnu.

Mezi prázdninami a semestrem

Za poslední rok jsem vytvořil silné pouto ke Cambridge a hlavně k univerzitě. Rozhodl jsem se tedy využít příležitosti pracovat na alumni events – akcích pořádaných pro absolventy koleje Trinity a přijet o pár týdnů dříve.

Práce to byla velmi zajímavá, vítal jsem příchozí a vydával jim balíčky s klíči od jejich pokojů a jmenovky. Nezřídka jmenovka začínala titulem. Občas to byl čestný šlechtický titul.

Protože jsem nepracoval každý den, mohl jsem si užít Cambridge tak, jak ji moc dobře neznám. Konečně jsem mohl strávit několik dnů v muzeích a galeriích. Naneštěstí se mimo školní rok nekoná příliš mnoho koncertů ani divadelních představení.

Prošel jsem si pořádně univerzitní knihovnu. A ztratil jsem se tam. Je to obří budova narvaná regály a knihami. Knih je tam přes 8 milionu. A pořád jich přibývá. To místo má tolik zákoutí. Někde jsou i okna zaskládaná knihami a sem tam je stolek s lampičkou.

Pochopil jsem, co Pratchett myslel tím, že knihovny ohýbají prostor. Byl to silný zážitek sám bloudit mezi ulicemi knih.

Pár lidí se mě ptalo, jak se nejlépe učí jazyk. Samozřejmě neexistuje univerzální odpověď Snažil jsem se najít aspoň částečnou. Abych měl své tvrzení čím podložit, rozhodl jsem se začít se učit jazyk. Chtěl jsem získat praktickou schopnost ho užívat. Což vyloučilo většinu asijských jazyků. Taky by bylo dobré, aby se zóna užívání nepřekrývalo se zónou angličtiny. Ruština jako největší slovanský jazyk byla přirozenou volbou. Je to také malá osobní výzva.

Chci se naučit rusky aspoň do té míry, abych byl schopen přečíst knihu nebo noviny nebo si poslechnout rozhovor či přednášku v ruštině.

Zatím zjišuji, co je efektivní. Zapsal jsem se do jazykového kurzu, slabikuji ruskou poezii, sleduji ruské filmy a poslouchám ruskou hudbu. Taky jsem si stáhl program na rozšíření slovní zásoby a jazykový kurz do mp3. Mám v plánu chodit na akce ruskojazyčné společnosti při univerzitě Cambridge. Jinak by se mnou Rusové mluvili anglicky, protože je to pro obě strany snazší.

Mimo obvyklých setkání ročníků se tu konal ještě TrinTalk. Je to celodenní série krátkých, asi patnáctiminutových přednášek, proložených diskuzemi u kávy nebo jídla. Přednášející byli vesměs absolventi. A témata se velmi lišila. Měl jsem možnost si vyslechnout příběh o pěší cestě na severní pól ve dvou, chirurgii nebo jak se od studování Shakespeara dostat do Sillicon Valley.

Když přijeli prváci, byl jsem velmi příjemně překvapen, kolik je tady nových Čechů a Slováků. Doufám, že to není náhoda, ale trend. A vím, o pár lidech, co hlásí na příští rok a mám dojem, že tohle je projev naší cesty do Evropy.

Stále však mnoho studentů neví o této možnosti nebo z ní mají strach z nejistoty. Chtěl bych proto poprosit ty, kteří jsou v takové situaci nebo by se třeba jen chtěli dozvědět o studiu v zahraničí víc, ať mě kontaktují.

Between terms

I decided to write a post in English this time. Since some people asked me about this. However, posts on my blog are written as I go and they consist mostly of random memories, which I want to preserve.

It is going to be about my summer in Czech republic.

Highlight of my summer are two weeks spent camping at castle Templstejn. We mostly worked in the mornings and played in the afternoons and it was wonderful. When I think about it, both were mostly consisted of carrying heavy objects up the hill.

Work was reasonably hard. We built stairs to a tower, destroyed some plants - but we had to be careful, since the castle is in national park and there are some rare trees and flowers, we carried stones for wall...

The castle was built in 13^th century by Knights Templar as the name suggests.It was then owned by various aristocratic families, both rich and poor. It has really big core, where people lived. It was built to get an influence in the area not for military reasons. Outer newer wall is not finished. It literary has a gap in it. Nobody knows whether they planned to build there; gate, tower or something else. They probably decided that it is pointless and let it be. Later the castle was abandoned, because it burned out and the owners moved to new castle in more appropriate place.
It was also occasionally used by bandits.

And in 19th and 20th century some festivals and balls took place there. I really don't know why. There is not a single flat place and it is about 12 km from nearest town.
When we wanted to dance on the final night we had to climb up the hill. The ball on the final night was more of a celebration of successful camp. We spent most afternoon cooking and getting ready for it.
Mountain are always great place to be.

I have been to Beskydy with mathmos mostly from Charles University in Prague. We made some trips to nearby hills, sang and relaxed. Cottage, there we stay, was just above ski slope. However there wasn't any flat place to play frisbee.

 

I meet Czech mathmos quite often. I met few friends in Brno. They organize competition for young high school mathmos, not unlike the one I occasionally organize. However, it is more introductory and it is intended mostly fo younger students. They were about to organize a camp for participants. They told me to come there and to tell something about Cambridge and study abroad. So I did. I believe that it is important to spread these informations. Czech students are mostly afraid of or uncertain about study abroad.
I believe they liked the talk, since vast majority of participants came to it despite the fact that some of them returned from night game just few hours ago. I even saw few, who skipped breakfast, but came to talk. They asked various questions to find out more. Then I gave them sample test for interview at Cambridge. Most of them just started to solve it straight away.

Then I went to Bohemian-Moravian Highlands for a fencing sessions.

It took place in areal of abandoned pit mine, it is one of my favourite places. It was attended by frencing groups of Brno and Ostrava and also SKUB, which is also my club. SKUB fight with swords, practice old techniques. It also make public shows. The session was mostly about theatre this time. We studied basic acting and how to create fencing show.
I wondered what is the best way to learn language and I also looked for useful hobby, which is not based entirely on logical thinking. So I started to learn Russian, because it is Slavic language, which makes understanding much easier.
Also camp of Historical Seminar took place. HS is a competition for high school students. It arised from necessity to make history fun and to create a base for community of people interested in history. I am not involved in organizing camp, since I left CR before it happened. This was the very first camp we had. And feedback was very positive. Some people were surprised that the seminar is ran by mathmos.