Anglikánská mše

Minulý týden mě kolejní rodiče pozvali, ať se k nim připojím na mši. Byl jsem však zavalen prací a musel jsem odmítnout. Teď je to lepší, tak jsem se rozhodl prozkoumat tento důležitý aspekt britské kultury. Ne, že by se to nějak přímo projevovalo, ale je tady mnohem větší podíl věřících než u nás.

V neděli u nás v koleji bývá brunch místo snídaně, a tak se křesťani scházejí před mší na pokoji na snídani. Okolo čtvrt na dvanáct jsme se vydali do kostela ve skupince asi osmi studentů.

U vstupu do kostela stáli dva dobrovolníci a rozdávali program mše. Myslel jsem, že je to kvůli mezinárodním prvákům, kteří mohou být zvyklí na odlišnou mši. Ale prý je to tak pokaždé. Zadní strana obsahu upozorňovala na velmi blízké křesťanské akce. Bylo jich skutečně mnoho.

Jejich stručné shrnutí předcházelo mši. Byli jsme vyzvání, ať se seznámíme s lidmi okolo nás.

Pak se zpívali křesťanské písně doprovázené bubny, přícnou flétnou, španělskou a elektrickou kytarou. Jmenovitě “All creatures of our God and King” a “Look And See (To Him be the Glory)”.

Následovala stručná promluva jedné angličanky, která vysvětlila, jak se z “kostelní věřící” stala skutečnou křeťankou. Tahle myšlenka se objevila ještě jednou, když kněz prohlásil, že nejhůře si cestu ke Kristu hledají věřící, kteří nepochybují o své pravdě.

Modlitba podobná Otčenáši a “I Will Glory In My Redeemer”.

Čtení z evangelia podle Jana 9:35-41. Je to pasáž o uzdraveném slepém, který je vykázán, protože je nepohodlný důkaz Kristovi schopnosti konat zázraky. Setká se s Ježíšem a bez váhání přijme víru v něj. Možný výklad je, že se Ježíš nespokojil s léčením těla, ale chtěl pomoci přivést jeho duši do království nebeského. Pak Ježíš říká, že slepí uvidí a vidoucí oslepnou. Farizejové se ptají, zda jsou oni slepí a Ježíš odpovídá, že kdyby byli slepí nebyli by hříšníci, tím, že vidí, nesou odpovědnost, za své konání.

Po promluvě přišel čas na svaté přijímání. Tělo je symbolizováno skutečným krajícem toustového chleba, z nějž se uždibuje, a krev červeným vínem. K dispozici byla i glueten-free a nealkoholická varianta Kristova těla a krve.

Během toho se tiše zpívalo “Now Why This Fear” a pak “I stand amazed in the presence”.

Zavěrečná modlitba.

Zůstal jsem s přáteli na oběd, který navazoval na mši. Smyslem společného oběda byla diskuze o modlení. Poznal jsem pár lidí, po jídle byla krátké povídání o tom, jak se modlit, následována otázkami, diskuzí u stolu.

Byl to fajn zážitek, překvapili mě některé drobné odlišnosti v obřadu. Jiné nebo pozměněné modlitby, menší množství rituálů a samozřejmě přijímání podobojí. A všude kolem byli dobrovolníci, kteří podávali víno a chléb, chystali oběd a upravili během pár minut kostel v jídelnu.